STANOVY

bytového družstva

Část I.

Základní ustanovení

Čl. 1

1)Firma: ZNOJEMČAN,stavební bytové družstvo

2)Sídlo: Znojmo,Lidická 872/4,669023)Bytové družstvo (dále jen družstvo) je zapsáno ve veřejném rejstříku vedeném u KOS v Brně, v oddílu Dr XXXIV., č.vl.496 a má přiděleno identifikační číslo: 00212547. Právní poměry družstva upravuje zákon a tyto stanovy.

Čl. 2

1)Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob a provozovat za podmínek stanovených zákonem č. 90/2012 Sb. (dále jen “zákon”) i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů.

2)Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem.

3)Členové družstva neručí za závazky družstva.

4)Družstvo je obchodní korporací.

Část II.

Činnosti družstva

Čl. 3

1)Činnost družstva je založena na vlastnictví, správě a provozu bytových domů, bytů a nebytových prostor, budov s nebytovými prostory a na ostatním majetku družstva.

2)Předmětem činnosti družstva je zejména:

a)činnost za účelem zajišťování potřeb svých členů spočívající především v:

aa) organizování přípravy a provádění popř. zabezpečování výstavby bytů, rodinných domů a nebytových prostor;

ab) provádění popř. zajišťování správy, údržby, oprav, modernizací a rekonstrukcí bytových a nebytových objektů, bytů a nebytových prostor ve vlastnictví družstva nebo členů družstva;

ac) zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor ve vlastnictví družstva nebo členů družstva;

ad) uzavírání smluv o nájmu družstevních bytů (družstevních nebytových prostor)[1], popř. jiných smluv souvisejících s jejich užíváním;

b)činnost za účelem podnikání spočívající především v nájmu bytů, nebytových prostor a staveb osobám, které nejsou členy dužstva, a správě a provozu nemovitostí ve vlastnictví jiných osob než členů družstva.

Část III.

Člentví v družstvu

Čl. 4

Vznik členství

1)Členem družstva může být pouze zletilá fyzická osoba, která se zaváže k dodržování stanov a má na území České republiky trvalý pobyt.

2)Jako dědic družstevního podílu se může stát členem družstva i nezletilá fyzická osoba, nebo též fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt.

3)Členství vzniká při splnění všech podmínek stanovených zákonem a těmito stanovami, a to:

a)dnem vzniku družstva při založení družstva;

b)dnem rozhodnutí představenstva družstva o přijetí za člena nebo pozdějším dnem uvedeným v tomto rozhodnutí;

c)převodem nebo přechodem družstevního podílu.

4)Členství právnických osob je vyloučeno.Členství právnických osob vziklé před přijetím těchto stanov není dotčeno.

Čl. 5

1)Rozhodnutím představenstva členství vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce musí být připojeno potvrzení o zaplacení zápisného ve výši 100,-Kč a základního členského vkladu ve výši 1.000,- Kč. Přihláška uchazeče o členství i rozhodnutí družstva o přijetí musí mít písemnou formu a musí obsahovat firmu družstva, jméno a bydliště uchazeče o členství a vymezení jeho družstevního podílu.

2)Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději na první schůzi v měsíci následujícím po dni, kdy byla družstvu přihláška doručena. Proti zamítavému rozhodnutí může uchazeč podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí odvolání k členské schůzi družstva, která je projedná při nejbližším zasedání.

3)Družstvo vrátí zápisné a základní členský vklad uchazeči o členství, kterého nepřijalo za člena, do třiceti dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí o nepřijetí uchazeče za člena družstva.

Čl. 6

Družstevní podíl

1) Družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu.

2)Spoluvlastnictví družstevního podílu je vyloučeno.

3)Zastavení družstevního podílu je vyloučeno.

Čl. 7

Společné členství

manželů

1)Společné členství manželů v družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Jako společní členové mají jeden hlas.

2)Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, jde o právo na uzavření smlouvy o společném nájmu manželů.

3)Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojen nájem družstevního bytu, jde o společný nájem manželů.

4)Je-li jeden z manželů výlučným členem družstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. V případě zániku členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela.

5)Společné členství manželů zaniká:

a) vypořádáním společného jmění manželů;

b) marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku;

c) rozhodnutím soudu;

d) písemnou dohodou rozvedených manželů;

e) smrtí jednoho z bývalých manželů; nebo

f) vyloučením jednoho z manželů z družstva z důvodů spočívajících výhradně na straně tohoto manžela.

Čl. 8

1) Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich členství společné.

2) Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném bytovém družstvu.

Čl. 9

Splynutí družstevních podílů

Nabude-li člen za trvání svého členství v družstvu další družstevní podíl, jeho družstevní podíly splývají v jediný družstevní podíl v den, kdy je člen nabude. Jsou-li však s každým z družstevních podílů spojena práva třetích osob, družstevní podíly splývají až dnem, kdy tato práva třetích osob zaniknou, ledaže dohoda člena družstva s takovou třetí osobou určí jinak.

Čl.10

Přeměna členství

K přeměně členství dochází v případech, kdy se společné členství manželů mění na samostatné členství jednoho z manželů nebo se samostatné členství jednoho z manželů mění na společné členství manželů, a to buď dohodou manželů nebo bývalých manželů nebo rozhodnutím soudu.

Čl. 11

Rozdělení družstevního podílu

Rozdělení družstevního podílu je možné, je-li člen nájemcem nejméně dvou družstevních bytů nebo dvou družstevních nebytových prostorů, nebo jednoho družstevního bytu a jednoho družstevního nebytového prostoru. Člen, jenž je původním vlastníkem rozdělovaného družstevního podílu, ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny. Právní účinky rozdělení družstevního podílu nastanou nejdříve splněním vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu nabyvatelem družstevního podílu vzniklého rozdělením. Při rozdělení družstevního podílu a převodu nebo přechodu družstevních podílů vzniklých rozdělením se určí, se kterým z nových družstevních podílů bude spojen nájem kterého družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru.

Čl. 12

Členská práva

Člen družstva má právo zejména:

a)účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zástupce na jednání a rozhodování členské schůze samosprávy nebo prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů. Schůze představenstva družstva nebo schůze kontrolní komise družstva se člen má právo zúčastnit jen tehdy, pokud o jeho účasti představenstvo družstva nebo kontrolní komise rozhodne;

b)volit a být volen do orgánů družstva, pokud je svéprávný;

c)obracet se s návrhy, stížnostmi a náměty týkajícími se činnosti družstva na orgány družstva a být informován o jejich vyřízení;

d)nahlížet do seznamu členů družstva;

e)uzavřít s družstvem smlouvu o nájmu družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru do třiceti dnů po vzniku tohoto práva, splatí-li další členský vklad na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené;nebo jako nabyvatel na základě smlouvy o převodu družstevního podílu, zanikne-li se zánikem členství převodce v bytovém družstvu i jeho nájem bytu, a splní-li další podmínky určené stanovami; dále na základě dohody o výměně bytu popř. dědictví .

f)obdržet vypořádací podíl podle stanov v případě zániku členství;

g)platit nájemné spojené s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) v rozsahu účelně vynaložených nákladů vzniklých družstvu při jeho správě, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice do těchto družstevních bytů (družstevních nebytových prostor);

h)obdržet kopii zápisu z jednání shromáždění delegátů, včetně jeho příloh a podkladů poskytnutých delegátům, za úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jejich pořízením;

i)vyžádat si k nahlédnutí zápis z členské schůze samosprávy, jejímž je členem;

j)obdržet roční vyúčtování zaplacených záloh na nájemné a záloh na úhrady za plnění spojená s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) a na vypořádání přeplatků z tohoto vyúčtování podle jiných právních předpisů, těchto stanov a zásad schválených shromážděním delegátů;

k)účastnit se veškeré družstevní činnosti a podílet se na výhodách, které družstvo svým členům poskytuje.

Čl. 13

Členské povinnosti

Člen družstva je povinen zejména:

a)dodržovat zákon, jiné právní předpisy a stanovy a plnit rozhodnutí orgánů družstva;

b)splnit další členský vklad podle čl. 15, popř. čl. 16 ve stanovené výši a lhůtě podle těchto stanov a smlouvy o dalším členském vkladu;

c)uzavřít nájemní smlouvu, platit nájemné (včetně mimořádného příspěvku do dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice podle čl. 40) a úhradu za plnění spojená s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo zálohy na ně ve stanovené výši a lhůtě splatnosti, uhradit nedoplatek z vyúčtování těchto záloh;

d)hradit členské příspěvky na činnost družstva a platit úhradu za úkony družstva prováděné z podnětu nebo ve prospěch člena družstva, hradit poskytnuté služby přímo nesouvisející s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru), a to zejména ve spojení s povolením stavebních úprav v bytě, povolením podnájmu, vypracováním prohlášení vlastníka a smlouvy o převodu bytu do vlastnictví člena, nebo s dražbou družstevního podílu, a to ve výši schválené příslušným orgánem družstva-představenstvem

e)dodržovat domovní řád, dodržovat předpisy o požární ochraně, řádně užívat a udržovat družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor včetně společných prostor a zařízení domu a chránit majetek družstva před ohrožením, poškozením, zničením nebo ztrátou;

f)na základě uzavřené smlouvy o nájmu ve lhůtě stanovené družstvem převzít družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, v případě opožděného převzetí družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru nahradit bytovému družstvu škodu, která takto vznikne, jakož i nahradit bytovému družstvu škodu, která vznikne opožděným oznámením o tom, že daný byt člen nepřevezme;

g)oznamovat a doložit družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co tato skutečnost nastala, jakož i oznamovat družstvu veškeré změny podstatné pro vedení bytové evidence, včetně včasného oznamování změn týkajících se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence, rozúčtování cen za plnění spojená s užíváním bytu a doručováním písemností;

h)umožnit osobám pověřeným družstvem, aby po předchozím oznámení zjišťovaly technický stav družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru a stavy měřidel, prováděly revize, opravy, údržbu i instalaci měřidel a další práce nutné k řádnému provozu domů a bytů;

i)podílet se na základě rozhodnutí shromáždění delegátů na úhradě ztráty družstva maximálně ve výši trojnásobku základního členského vkladu, když uhrazovací povinnost nesmí být uložena ve větším rozsahu než kolik činí skutečná výše ztráty družstva. Uhrazovací povinnost lze uložit, pokud ztráta družstva byla zjištěna řádnou nebo mimořádnou účetní závěrkou, která byla projednána shromážděním delegátů a k úhradě ztráty byl již přednostně použit nerozdělený zisk z minulých let a nedělitelný a jiné fondy, které lze k úhradě ztráty použít, a rozhodnutí členské schůze o uhrazovací povinnosti bylo přijato do jednoho roku ode dne skončení účetního období, v němž ztráta hrazená uhrazovací povinností vznikla;

j)přispívat podle svých možností k úspěšné činnosti družstva.

k)za prahem bytu hradit veškeré opravy a investice z vlastních zdrojů .

Čl. 14

Členský vklad

1)Členský vklad v družstvu je tvořen základním členským vkladem a dalším členským vkladem podle čl. 15 a čl. 16.

2)Základní členský vklad je pro všechny členy družstva stejný a činí 1.000,- Kč. Po dobu trvání členství v družstvu nesmí výše členského vkladu člena v družstvu klesnout pod hodnotu základního členského vkladu.

3)V případě zvýšení základního členského vkladu nebo snížení základního členského vkladu se postupuje podle zákona.

4)O převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu uzavře představenstvo se členem písemnou smlouvu, která obsahuje údaje o výši peněžitého vkladu nebo o tom, jaká věc nebo provedení jaké práce anebo poskytnutí jaké služby tvoří předmět nepeněžitého vkladu, dále způsob a výši ocenění nepeněžitého vkladu, lhůtu pro splnění vkladové povinnosti a podmínky pro vypořádání dalšího členského vkladu nebo jeho části za trvání členství. Smlouvu o dalším členském vkladu, ani její změnu nebo zrušení již neschvaluje shromáždění delegátů ani jiný organ družstva.

5)Další členský vklad může mít také formu nepeněžitého vkladu.

6)Nepeněžitý vklad ocení znalec ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu, určený dohodou družstva a vkladatele, a to na náklad vkladatele. Nepeněžitý vklad nelze započítat na členský vklad vyšší částkou, než na jakou byl oceněn.

7)Nepeněžitý vklad schvaluje před jeho vložením shromáždění delegátů.

Čl. 15

Pořizovací další členský vklad

1)Další členský vklad představuje majetkovou účast člena na pořízení příslušného domu, družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru), a to formou výstavby nebo koupě, účast na technickém zhodnocení domu, družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo na pořízení pozemku příslušejícího k domu.

2)Člen se může dalším členským vkladem podílet i na pořízení jiného než družstevního bytu, nebo jiného než družstevního nebytového prostoru v domě.

3)Další členský vklad, kterým se člen podílel na pořízení jiného než družstevního bytu nebo jiného než družstevního nebytového prostoru nebo na jejich technickém zhodnocení anebo na pořízení k nim příslušejícího pozemku, se členovi družstva vrátí, stane-li se tento byt nebo nebytový prostor družstevním bytem nebo nebytovým prostorem.

Čl. 16

Dodatečný další členský vklad

1)Uzavření smlouvy o nájmu uvolněného družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) lze vedle úhrady dalšího členského vkladu pořizovacího podle předchozího článku 15 podmínit splacením dalšího členského vkladu podle tohoto článku. Tuto výši dalšího členského vkladu stanoví představenstvo podle pravidel schválených shromážděním delegátů.

2)Obdobně lze postupovat i při povolení rozšíření stávajícího družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru), pokud by se týkalo společných prostor v domě, pořízení družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) formou nástavby, přístavby či vestavby v domě nebo při přijetí nájemce bytu (družstevního nebytového prostoru) za člena družstva.

3)Použitím na financování technického zhodnocení domu se dodatečný další členský vklad stává pořizovacím dalším členským vkladem podle čl.15.

Čl. 17

Převod družstevního podílu

1)Právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu, ledaže smlouva určí účinky později. Tytéž účinky jako doručení smlouvy má doručení prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takovéto smlouvy. Při převodu musí být splněny podmínky členství podle čl. 4.

2)Převodce družstevního podílu ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny.

Čl. 18

Převod části družstevního podílu

Člen může převést část svého družstevního podílu po jeho rozdělení za podmínek uvedených v čl.11 na jiného člena.

Čl. 19

Zánik členství

1)Členství v družstvu zaniká:

a)dohodou uzavřenou mezi družstvem a členem družstva;

b)vystoupením člena;

c)vyloučením člena;

d)převodem družstevního podílu;

e)přechodem družstevního podílu;

f)smrtí člena družstva;

g)prohlášením konkurzu na majetek člena družstva;

h)zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena;

i)doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle iného právního předpisu, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu;

j)zánikem družstva bez právního nástupce.

2)Členství v družstvu se obnovuje,jestliže byl:

a) zrušen konkurz na majetek člena.,to neplatí,jestliže byl konkurz zrušen po splnění rozvrhového usnesení nebo proto,že majetek dlužníka je zcela nepostačující

b) pravomocně zastaven výkon rozhodnutí nebo exekuce postižením družstevního podílu

Čl. 20

1)Dohodou o zániku členství mezi členem a družstvem uzavřenou v písemné formě, končí členství v ní sjednaným dnem. Jedno vyhotovení dohody obdrží člen.

Čl. 21

Vystoupení

1) Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím výpovědní doby dvou měsíců; běh této lhůty začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena vystoupení družstvu.

2)Člen, který nesouhlasí s přeměnou družstva, může z družstva vystoupit.

3)Člen, který vystupuje z družstva proto, že nesouhlasí se změnou stanov, je povinen v písemném oznámení o vystoupení uvést tento důvod svého vystoupení, doručit oznámení o vystoupení družstvu ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět o této změně, nejdéle však do 3 měsíců poté, kdy shromáždění delegátů o změně stanov rozhodlo, jinak se k právu člena vystoupit z družstva z důvodu nesouhlasu se změnou stanov nepřihlíží. Změna stanov není pro vystupujícího člena účinná a vztah mezi

bytovým družstvem a členem se řídí dosavadními stanovami. Členství vystupujícího člena zaniká uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení o vystoupení družstvu doručeno.

4)Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem družstva.

Čl. 22

Přechod družstevního podílu

1)Na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených.

2)Družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela, k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví.

Čl. 23

Vyloučení člena z družstva

1)Člen může být z družstva vyloučen rozhodnutím představenstva družstva, zejména pokud

-závažným způsobem nebo opakovaně porušuje svoje členské povinnosti nebo

-přestal splňovat podmínky pro vznik členství, nebo

-zavrženíhodným způsobem zasáhl do práv nebo oprávněných zájmů družstva nebo jeho

členů,nebo

-po dobu alespoň jednoho roku neoznámil změnu své adresy evidované v seznamu členů a jeho pobyt se stal pro družstvo neznámým, nebo zneužil seznam členů nebo

-byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu nebo jeho členovi, nebo

-pokud nesplnil vkladovou povinnost k dalšímu členskému vkladu, ke které se zavázal.

2)Člena, s jehož družstevním podílem je spojen nájem družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru, lze z družstva vyloučit i tehdy, pokud:

a)poruší jako nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu;

b)byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt nebo nebytový prostor, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází.

3)Členství zaniká dnem doručení písemného oznámení představenstva členovi. Rozhodnutí o vyloučení společných členů (manželů) se samostatně doručuje každému z manželů.

4)Před rozhodnutím o vyloučení je družstvo povinno udělit členovi písemnou výstrahu. Vyloučit člena družstva bez udělení této předchozí písemné výstrahy lze v případě, že porušení členských povinností nebo jiné důležité důvody uvedené ve stanovách měly následky, které nelze odstranit. Vyloučit člena družstva bez předcházející písemné výstrahy lze vždy v případě, pokud byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu a nebo proti členovi družstva.

5)Rozhodnutí o vyloučení se vyhotoví písemně. Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky ke shromáždění delegátů ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení, k námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží. Rozhodnutí musí obsahovat poučení o právu vylučovaného člena podat odůvodněné námitky ke shromáždění delegátů. V případě vylučování společných členů (manželů), má každý z manželů právo vznést námitky proti rozhodnutí o vyloučení bez ohledu na vůli druhého manžela.

6)Proti rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí námitek může vylučovaný člen podat ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí návrh k soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné. Do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení družstvo nemůže vůči tomuto členovi uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství.

7)Rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a rozhodnutí shromáždění delegátů o potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi doručí do vlastních rukou na jeho adresu uvedenou v seznamu členů.

8)Členství vylučované osoby zanikne marným uplynutím lhůty pro podání námitek, nebo dnem, kdy vylučovanému členovi bylo doručeno rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí jeho námitek.

9)Družstvo je oprávněno rozhodnutí o vyloučení zrušit. O zrušení rozhodnutí o vyloučení rozhoduje představenstvo. Se zrušením vyloučení musí vyloučený člen vyslovit písemný souhlas. Pokud neudělí tento souhlas do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo této osobě rozhodnutí o zrušení vyloučení doručeno, k rozhodnutí o zrušení vyloučení se nepřihlíží. Toto neplatí, pokud vyloučená osoba o zrušení rozhodnutí o vyloučení již dříve písemně požádala. Představenstvo je oprávněno zrušit rozhodnutí o vyloučení v případech, v nichž probíhá řízení o prohlášení neplatnosti vyloučení člena z družstva. Pokud bylo rozhodnutí o vyloučení zrušeno, nebo bylo-li rozhodnuto shromážděním delegátů nebo soudem o tom, že námitky člena proti rozhodnutí o vyloučení jsou důvodné, členství člena v družstvu nezaniklo.

Čl. 24

Členství zaniká zánikem družstva bez právního nástupce dnem výmazu družstva z veřejného rejstříku.

Vypořádací podíl

Čl. 25

1)Zánikem členství vzniká bývalému členovi nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl je roven výši splněného vkladu ke dni zániku členství, a to:

a)u nebydlícího člena (člen, kterému dosud nevzniklo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru podle čl. 32) se rovná základnímu členskému vkladu;

b)u nájemce družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru se rovná základnímu členskému vkladu a dalšímu členskému vkladu;

c)u vlastníka (člena, jemuž družstvo převedlo družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor do vlastnictví) se rovná:

ca) základnímu členskému vkladu, jestliže základní členský vklad nebyl zdrojem financování družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) bezúplatně převedeného podle jiného právního předpisu[2], a dalšímu členskému vkladu podle čl. 16 (dodatečnému);

cb) nule, pokud vznikl nulový rozsah splněné vkladové povinnosti tohoto člena v družstvu, protože základní členský vklad i další členský vklad podle čl. 15 (pořizovací) bezúplatným převodem družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) podle jiného právního předpisu[3] zanikl, protože byl zdrojem financování tohoto bytu (družstevního nebytového prostoru), a člen neměl v družstvu další členský vklad podle čl. 16 (dodatečný);

cc) základnímu členskému vkladu a dalšímu členskému vkladu, jestliže nebyl nabyvateli započítán na úhradu kupní ceny při úplatném převodu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo příslušejícího pozemku;

cd) základnímu členskému vkladu, jestliže další členský vklad byl započítán na úhradu kupní ceny při úplatném převodu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo příslušejícího pozemku.,

ce) nule,pokud vznikl nulový rozsah splněné vkladové povinnosti člena,protože základní členský vklad I další členský vklad byly započteny na úhradu kupní ceny při úplatném převodu družstevního bytu(nebytového prostoru) nebo příslušejícího pozemku.

Čl. 26

1)Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím tří měsíců od projednání řádné účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo, není-li dále stanoveno jinak. Pokud to hospodářská situace dovoluje, může družstvo uspokojit tento nárok nebo jeho část i dříve.

2)Pokud byl člen z bytového družstva vyloučen, počítá se lhůta tří měsíců až ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na prohlášení neplatnosti vyloučení nebo ode dne, v němž nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení ve věci určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení skončeno.

3)Vypořádací podíl podle čl. 25 písm. b) je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne vyklizení družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru), jehož byl bývalý člen nájemcem, nebo uplynutím 3 měsíců od projednání řádné účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo, a to tím dnem, který nastane později. Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva. Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu.

Čl. 27

Seznam členů

1)Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu členů se zapisuje:

a)jméno a bydliště nebo sídlo, případně také jiná členem určená adresa pro doručování;

b)den a způsob vzniku a zápisu členství v družstvu, výše členského vkladu v členění základní členský vklad a další členské vklady a rozsah splnění vkladové povinnosti k členskému vkladu.

2)Člen je povinen oznámit a doložit družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, kdy tato skutečnost nastala. Družstvo je povinno provést zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu bude změna prokázána.

3)Do seznamu členů má právo nahlížet a žádat bezplatné vydání potvrzení o svém členství a obsahu svého zápisu v seznamu členů každý člen družstva. Pokud člen požaduje vydání tohoto potvrzení častěji nežli 1x za rok, je povinen uhradit družstvu odůvodněné náklady s tím spojené.

4)Představenstvo je povinno umožnit nahlédnout do příslušné části seznamu každému, jestliže osvědčí právní zájem na tomto nahlédnutí nebo doloží písemný souhlas člena, kterého se zápis týká, podpis člena musí být úředně ověřen.

5)Údaje, které jsou zapsány v seznamu členů, je družstvo oprávněno používat pouze pro své potřeby ve vztahu k členům družstva. Za jiným účelem mohou být tyto údaje použity jen se souhlasem členů, kterých se týkají.

6)Přestane-li být člen družstva jeho členem, družstvo vyznačí tuto skutečnost v seznamu členů bez zbytečného odkladu. Do této části seznamu představenstvo umožní nahlédnout pouze bývalému členovi, jehož se zápis týká, a jeho právnímu nástupci. Jiné osobě poskytne družstvo údaje zapsané v seznamu pouze za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů nebo jinými právními předpisy.

Část IV.

Pořadníky a vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu

(družstevního nebytového prostoru)

Čl. 28

Sestavování pořadníků

Pořadníky sestavuje představenstvo s přihlédnutím k délce členství spolu se schopností člena podílet se svými členskými vklady na výstavbě či jiném způsobu pořízení bytu.

Čl.29

Schválený pořadník musí být po dobu jeho platnosti kdykoli přístupný k nahlédnutí ostatním členům u příslušného pracovníka družstva(oddělení členských a bytových záležitostí).

Čl. 30

Vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu

(družstevního nebytového prostoru)

1)Při splnění podmínek určených ve stanovách uzavírá smlouvu o nájmu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) představenstvo družstva se členy podle jejich pořadí v pořadníku.

2)Mimo pořadník může představenstvo uzavřít smlouvu o nájmu družstevního bytu se členem družstva v případech:

a)uzavření smlouvy o zajištění výstavby bytů;

b)hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodů důležitých potřeb bytového družstva;

c)kdy byt, který člen v družstvu užívá, se stal neobyvatelným, nebo byl-li člen družstva zbaven práva na uzavření budoucí smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo práva nájmu nesprávným postupem družstva;

d)návrhu obecního úřadu, kdy užívaný družstevní byt byl uvolněn vyklizením dosavadního nájemce do náhradního bytu (ubytování) poskytnutého tímto obecním úřadem.

3)Mimo pořadník může představenstvo dale uzavřít smlouvu o nájmu družstevního bytu se členem družstva v případech:

a)uvolnění bytu člena, který v témže družstevním domě již užívá byt nevyhovující jeho bytové potřebě, uzavřel-li člen s družstvem písemnou dohodu, že dosud užívaný byt družstvu vrátí,;

b)uvolnění bytu, kdy družstvo nesestavilo pořadník nebo členové v něm zařazení byli již uspokojeni, popř. nemají o nájem bytu zájem;

c)kdy členům, kterým dříve zaniklo právo nájmu vyloučením nebo výpovědí s přivolením soudu, tento byt stále užívají a skýtají záruky řádného plnění povinností člena družstva;

d)kdy členům, kterým dříve zaniklo členství postižením družstevního podílu v případě, že exekuce nebo výkon rozhodnutí byl pravomocně zastaven.

4)Mimo pořadník může představenstvo uzavřít nájemní smlouvu k uvolněnému bytu též s uchazečem-vítězem výběrového řízení.Pravidla výběrového řízení stanoví představenstvo vnitřním předpisem.

Čl. 31

1)Před postupem podle čl. 30 družstvo vyzve písemně člena ke splacení dalšího členského vkladu podle čl. 15; lhůtu na zaplacení stanoví nejméně na 15 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou.

2)Nesplatí-li člen ve stanovené lhůtě další členský vklad podle odst. 1, nebo odmítne-li písemně uzavření smlouvy podle čl. 30, právo na uzavření smlouvy zaniká.

Čl. 32

Přenechání bytu (nebytového prostoru)

do nájmu na určitou dobu

Předseda představenstva může smlouvou o nájmu přenechat byt (nebytový prostor) fyzické popř. právnické osobě, i když nepůjde o člena družstva v případě, kdy o byt (nebytový prostor) nemá zájem žádný z členů družstva. Stejně může družstvo přenechat byt (nebytový prostor) tomu, kdo zabezpečuje provoz družstevního domu. V těchto případech nevzniká povinnost ke splacení dalšího členského vkladu podle čl. 15 a čl. 16. Výše

nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (družstevního nebytové prostoru) se určí ve smlouvě.

Část V.

Nájem družstevního bytu

Čl. 33

Vznik nájmu družstevního bytu

1)Nájem družstevního bytu vzniká smlouvou, kterou družstvo (pronajímatel) přenechává svému členu (nájemci) do užívání družstevní byt . Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.

2)Nájemní smlouva musí obsahovat alespoň označení bytu,jeho příslušenství a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

Čl. 34

Práva a povinnosti z nájmu družstevního bytu

1)Se členem – nájemcem družstevního bytu a s manželi – společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet jejich příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť a snacha, jakož i osoby, které žijí s členy-nájemci ve společné domácnosti. Počet těchto osob a jeho změnu je povinen člen – nájemce neprodleně oznámit družstvu. Pokud člen-nájemce nesplní tuto povinnost, považuje se to za hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu.

2)Kromě práva užívat byt má člen – nájemce družstevního bytu a na základě jeho práva i osoby, které s ním bydlí, právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu.

3)Členové-nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

4)Pokud ví člen-nájemce předem o své nepřítomnosti, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt bude po tuto dobu obtížně dostupný, oznámí to včas družstvu. Současně označí osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí, nemá-li člen-nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou družstvo. Pokud nesplní člen-nájemce tuto povinnost, považuje se to za hrubé porušení povinností.

5)Družstvo má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných podmínkách.

Čl.35

1)Družstvo je povinno zajistit členu – nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu.

2)Veškeré opravy v bytě související s jeho užíváním, včetně výměn zařizovacích předmětů a náklady spojené s běžnou údržbou bytu hradí člen-nájemce (společní členové-nájemci), není-li dále stanoveno jinak. Člen-nájemce nehradí opravy a výměny elektrických, vodoinstalačních, kanalizačních, plynových a topných rozvodů (včetně topných těles), rozvodů společné televizní antény, opravy a výměny domácích telefonů a rozvodů k nim, opravy a ověřování bytových měřičů vody a tepla, vnější nátěry oken v bytě a jejich výměny nebo výměny jejich částí, pokud se s družstvem nedohodne jinak.

3) Výbor samosprávy může z technických nebo estetických důvodů stanovit odchylná pravidla, upravující způsob provedení některých drobných oprav nebo běžné údržby bytu.

Čl.

1)Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady, které brání řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon práva člena – nájemce družstevního bytu ohrožen, má člen-nájemce právo po předchozím upozornění družstva závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něj náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

2)Nepostará-li se člen – nájemce družstevního bytu o včasné provedení oprav a běžnou údržbu bytu, má družstvo právo učinit tak po předchozím upozornění člena-nájemce na jeho náklad samo a požadovat od něj náhradu.

3)Člen-nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit družstvu nebo jím pověřené osobě, aby k zajištění řádné údržby bytu nebo vyžadují-li to nezbytně úpravy, provoz a opravy ostatních bytů nebo domu jako celku, byla provedena kontrola stavu bytu nebo provedena instalace a údržba zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k provedení udržovacích prací, rekonstrukcí a oprav realizovaných přímo družstvem a také umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří družstvu.Předchozí výzva se nevyžaduje,je-li nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

4)Člen má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li jeho chov družstvu nebo ostatním nájemcům obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Pokud vyvolá chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí člen-nájemce tyto náklady družstvu.

5)Člen-nájemce odevzdá byt družstvu v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li družstvo klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Člen-nájemce je povinen odevzdat byt ve stavu, v němž jej převzal, odstranit v bytě změny, které provedl bez souhlasu družstva, pokud nesdělí družstvo členu-nájemci, že odstranění změn nežádá. Změny provedené se souhlasem družstva odstraní člen-nájemce, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu člen-nájemce uvede byt do původního stavu. Zařízení a předměty upevněné na zdech, podlaze a stropu bytu , které nelze odstranit bez nepřiměřeného snížení hodnoty nebo poškození bytu, nebo domu, přecházejí upevněním do vlastnictví družstva.

Čl.37

Člen – nájemce družstevního bytu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu družstvu potřebu těch oprav v bytě, které má nést družstvo a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

Čl.38

Člen – nájemce družstevního bytu je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím upozornění člena-nájemce závady a poškození odstranit a požadovat od něho náhradu.

Čl.39

Člen – nájemce družstevního bytu nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu družstva, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je družstvo oprávněno požadovat, aby člen – nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.

Čl. 40

Nájemné a úhrada za plnění spojená s užíváním družstevního bytu

1)Nájemce družstevního bytu je povinen platit nájemné za užívání družstevního bytu v poměrné výši nákladů a výdajů na správu a provoz objektu za stanovené období, včetně tvorby dlouhodobé zálohy podle odst. 3 a úhradu za plnění spojená s užíváním družstevního bytu.

2)Celkovou výši nájemného a úhrad za poskytovaná plnění stanoví představenstvo s přihlédnutím k předpokládaným nákladům.

3)Součástí nájemného je také pravidelný nebo jednorázový příspěvek na tvorbu dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice. Jeho výši stanoví představenstvo v souladu s předpokládanými náklady na opravy nebo výdaji na dodatečné investice v domě. Zůstatek dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice se převádí do příštího roku a nevypořádává se se členem- nájemcem družstevního bytu ani při ukončení nájmu.

4)Nájemné spolu s úhradou za plnění spojená s užíváním družstevního bytu se platí zálohově, vyjma poplatku na správu družstva určeného na financování nákladů středisek ostatního hospodaření vytvořených podle čl. 92, který je stanoven pevnou částkou, a to měsíčně nejpozději do dvacátého dne příslušného měsíce.

5)Vyúčtování zálohy na nájemné za kalendářní rok provede družstvo se členem- nájemcem družstevního bytu nejpozději do konce dubna následujícího roku. O způsobu vypořádání rozdílů z vyúčtování rozhodne členská schůze samosprávy v příslušném středisku bytového hospodářství. Dlouhodobá záloha tvořená podle odst. 3 se do vyúčtování nezahrnuje.

6)Vyúčtování záloh na plnění spojená s užíváním družstevního bytu se provádí odděleně pro každý druh zálohy, a to nejpozději do čtyř měsíců po uplynutí zúčtovacího období, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

7)Přeplatek nebo nedoplatek z vyúčtování záloh podle odst. 5 a 6 je splatný nejpozději do tří měsíců po vyúčtování, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Při výplatě přeplatku z nájemného nebo úhrad za plnění spojená s užíváním družstevního bytu má družstvo právo započíst své splatné pohledávky vůči členu-nájemci družstevního bytu.

8)Nezaplatí-li člen-nájemce družstevního bytu nájemné a zálohu na plnění spojená s užíváním družstevního bytu do pěti dnů po jejich splatnosti, je povinen zaplatit družstvu poplatek z prodlení, resp. úrok z prodlení,

stanovený jiným právním předpisem.

Čl. 41

1)Člen – nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud družstvo přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání.Člen nájemce je povinen oznámit družstvu závadu písemně a bez zbytečného odkladu poté, co ji zjistil nebo zjistit mohl. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má člen-nájemce i tehdy, jestliže nebyla z důvodů spočívajících na straně družstva poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže užívání bytu se v důsledku toho zhoršilo.Výše slevy z nájemného se stanoví s ohledem na to,do jaké miry je znemožněno nebo ztíženo užívání bytu nebo jeho části.

2)Stejné právo má člen – nájemce družstevního bytu, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.

3)Člen – nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění spojená s užíváním bytu, pokud je družstvo řádně a včas neplní.

Čl. 42

Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění spojená s užíváním bytu je třeba uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne kdy člen –nájemce závadu zjistil nebo mohl zjistit.V případě včasného oznámení vady se sleva poskytne za podmínek upravených těmito stanovami za období od oznámení závady v bytě družstvu do odstranění závady.

Čl. 43

Společný nájem družstevního bytu manžely

1)Společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manžely.

2)Společný nájem družstevního bytu vznikne, jestliže je s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojen nájem družstevního bytu. Totéž platí, je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy.

3)Přeměnilo-li se společné členství manželů na výlučné členství jen jednoho z manželů, nemá tato skutečnost vliv na společné nájemní právo.

4)Je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba manželé společné nájemní právo odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká take nájemní právo druhého manžela.

Čl. 44

Z právních jednání týkajících se společného nájmu družstevního bytu jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně.

Čl. 45

Právo společného nájmu družstevního bytu manžely zanikne:

a)rozvodem manželství v případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu;

b)dohodou (rozvedených) manželů;

c)rozhodnutím soudu;

d)smrtí jednoho z manželů;,

e)zánikem nájmu družstevního bytu.

Čl.46

1)Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat družstevní byt po rozvodu ten z manželů, který je členem družstva.

2)Vzniklo-li manželům společné členství v družstvu, stává se po rozvodu manželství výlučným členem s právem užívat družstevní byt ten z rozvedených manželů, který byl určen jejich dohodou nebo rozhodnutím soudu.

3)Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, stává se členem družstva a nájemcem družstevního bytu ten dědic, který zdědil družstevní podíl. Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy

družstva, přechází družstevní podíl na pozůstalého manžela, který se stává výlučným členem družstva a výlučným nájemcem družstevního bytu.

Čl. 47

Podnájem bytu (části bytu)

1)Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení, pokud nájemce sám v tomto bytě nebydlí, jen s písemným souhlasem družstva. Porušení této povinnosti se považuje za důvod pro postup podle čl. 23.

2)Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na bytovou náhradu.

Čl. 48

Výměna bytu

Jestliže člen-nájemce družstevního bytu hodlá vyměnit byt s osobou, která není členem družstva, představenstvo družstva výměnu neschválí, dokud tato dohoda není schválena pronajímatelem nikoli družstevního bytu a dokud se tato osoba nestane členem družstva.

Čl. 49

Za účelem výměny družstevních bytů si členové – nájemci vzájemně převedou své družstevní podíly.

Čl. 50

Zánik nájmu družstevního bytu

Nájem družstevního bytu zaniká:

a)zánikem členství člena-nájemce družstevního bytu podle čl. 19;

b)písemnou dohodou mezi družstvem a členem – nájemcem družstevního bytu ke dni stanoveném v dohodě;

c)písemnou výpovědí člena – nájemce družstevního bytu, když délka výpovědní doby činí tři měsíce a její běh se počíná 1.dnem měsíce následujícím po měsíci, v němž výpověď byla doručena družstvu;

d)písemnou výpovědí družstva,příp.rozhodnutím soudu o oprávněnosti výpovědi

e)uplynutím doby v případě, že nájem družstevního bytu byl sjednán na určitou dobu, nedohodne-li se družstvo s členem-nájemcem jinak;

f) vznikem vlastnictví člena k družstevnímu bytu podle jiného právního předpisu.

Čl. 51

1) Člen-nájemce, jemuž zanikl nájem družstevního bytu, je povinen byt vyklidit, bez nároku na jakoukoliv bytovou náhradu.

2) Nájem bytu se nikdy neobnovuje ani nevzniká automaticky a to ani v případech, kdy osoba užívá byt v dobré víře, že je nájem po právu, nebo pokud osoba po zániku nájmu užívá byt i nadále a družstvo ji nevyzve k odevzdání bytu.

3) Družstvo má na úhradu pohledávky vůči členu-nájemci právo zadržet movité věci, které má člen-nájemce v bytě.

Čl. 52

Nájem družstevních nebytových prostor

Ustanovení těchto stanov, která se týkají nájmu družstevního bytu,se přiměřeně použijí take na vznik nájmu družstevních nebytových proctor a na práva a povinnosti členů-nájemců družstevních nebytových prostor. Jinak platí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu a zvláštní ustanovení o

nájmu prostoru sloužícího k podnikání.

Čl. 53

Zajištění řádného využití bytů

1)Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří, byly v souladu s jejich stavebním určením využívány k bytovým účelům.

2)Byt nebo jeho část může člen – nájemce družstevního bytu nebo členové jeho domácnosti dočasně používat i k jiným účelům než k bydlení jen se souhlasem družstva.

Čl. 54

Sloučení a rozdělení bytu

1)Byt je možné sloučit se sousedním bytem (částí bytu) a rozdělit na dva nebo více samostatných bytů jen s předchozím souhlasem představenstva družstva.

2)Představenstvo družstva povolí sloučení nebo rozdělení bytu zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru členy domácnosti.

Čl. 55

1)Souhlas představenstva družstva se sloučením nebo rozdělením bytu nenahrazuje povolení stavebního úřadu, které je nutné podle jiných právních předpisů.

2)V souvislosti se sloučením nebo rozdělením bytu představenstvo družstva současně přerozdělí náklady a zdroje financování sloučených nebo rozdělených bytů a určí výši dalších členských vkladů a zůstatek nesplaceného investičního úvěru připadajících na příslušné byty.

Část VI.

Orgány družstva

Čl. 56

Orgány družstva jsou:

a)shromáždění delegátů;

b)představenstvo;

c)předseda;

d)kontrolní komise;

e)členská schůze samosprávy;

f)výbor samosprávy.

Čl. 57

Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva – fyzické osoby starší 18 let.

Čl. 58

1)Členem představenstva nebo členem kontrolní komise může být pouze člen družstva fyzická osoba starší 18ti let, která je svéprávná, a je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání.

2)Nebude-li určeno jinak ve smlouvě o výkonu funkce,vnitřním předpisem družstva nebo nerozhodne-li jinak shromáždění delegátů, mají členové orgánů družstva nárok na odměnu ve výši, v jaké byla tato odměna poskytnuta členům orgánů v minulém účetním období, s navýšením o případnou míru inflace vyhlášenou Českým statistickým úřadem.

Čl. 59

1)Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle zákona a stanov družstva spadají do jejich působnosti.

2)Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánu podle těchto stanov.

3)Kolektivní orgány družstva jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných, pokud zákon a stanovy neurčují jinak.

Čl. 60

1)Funkční období členů orgánů družstva činí pět let. Pokud však byl člen orgánu zvolen do orgánu družstva k pozdějšímu dni, než je den počátku funkčního období nejdříve zvoleného člena téhož orgánu družstva, končí jeho volební období současně se skončením volebního období tohoto nejdříve zvoleného člena orgánu družstva. Funkční období končí všem členům téhož orgánu družstva stejně.

2)Návrhy kandidátů předkládají členské schůze svým usnesením nebo jednotliví členové písemnou formou.

3)Členové orgánu družstva mohou být voleni opětovně.

Čl. 61

Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo družstvu způsobit škodu, dodržovat zákon a jiné právní předpisy, stanovy a usnesení vyšších orgánů družstva, pokud nejsou v rozporu s platnou právní úpravou.

Čl. 62

1)Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné.

2)Členové představenstva a kontrolní komise družstva a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob se shodným předmětem činnosti nebo osoby v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva. Pro případ, že dojde k porušení zákazu konkurence u člena představenstva, je povinen člen představenstva předem informovat družstvo o těchto okolnostech. Pokud bylo shromáždění delegátů v okamžiku zvolení člena představenstva členem představenstva na některou z těchto okolností výslovně upozorněno, nebo vznikla-li později a člen představenstva na ni písemně upozornil, má se zato, že tento člen představenstva činnost, které se zákaz týká, nemá zakázánu. To však neplatí, pokud shromáždění delegátů vysloví nesouhlas s takovou činností do jednoho měsíce, kdy došlo k upozornění podle výše uvedeného ustanovení.

Čl. 63

1)V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se může jednající orgán usnést na hlasování tajném.

2)Každému členu družstva (společným členům) i každému členu orgánu družstva náleží jeden

hlas.

3)V představenstvu a kontrolní komisi lze usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně nebo pomocí prostředků sdělovací techniky, jestliže s tímto způsobem hlasování projeví souhlas všichni členové orgánu. Pro tento případ se hlasující pokládají za přítomné.

Čl. 64

1)Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednávání se orgán dodatečně usnesl.

2)Jednání orgánů jsou neveřejná. Předsedové jednotlivých orgánů mohou rozhodnout o přizvání dalších osob k jednotlivým projednávaným záležitostem.

3)Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci.

Čl. 65

1)O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím a zapisovatelem, který musí obsahovat:

a)datum a místo konání schůze;

b)přijatá usnesení;

c)výsledky hlasování;

d)nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování.

2)Přílohu zápisu tvoří seznam přítomných osob, pozvánka na něj a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům.

3)V zápise se jmenovitě uvedou členové orgánu, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi hlasování, u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí usnesení

4)Každý člen družstva má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí, každý člen daného orgánu má právo na vydání kopie zápisu

5)Přijatá usnesení shromáždění delegátů v úplném znění bez zbytečného odkladu představenstvo uveřejní oznámením vyvěšeným na informační desce družstva po dobu nejméně 60 dnů ode dne konání shromáždění. Informační deska družstva se zpřístupní členům družstva prostřednictvím internetových stránek.

6)Podrobnosti o postupu orgánů družstva při volbách a odvolání, o jednání a rozhodování a ověřování zápisu upravuje volební a jednací řád, které schvaluje shromáždění delegátů.

Čl. 66

Shromáždění delegátů

1)Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, které vykonává v plném rozsahu působnost členské schůze.

2)Do působnosti shromáždění delegátů náleží:

a)rozhodovat o změně stanov, pokud nedochází k jejich změně na základě jiné právní skutečnosti;

b)přijímat a měnit jednací řád a volební řád;

c)volit a odvolávat členy a náhradníky členů představenstva, členy a náhradníky členů kontrolní komise, členy a náhradníky dalších orgánů družstva podle stanov a stanovit pořadí, podle kterého náhradníci nastupují na uvolněná místa v těchto orgánech;

d)rozhodovat o určení odměny představenstva, kontrolní komise a členů jiných orgánů družstva zřízených stanovami, pokud je oprávněno tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat;

e)rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje, schvalovat řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku a mezitímní účetní závěrku;

f)schvalovat smlouvu o výkonu funkce;

g)rozhodovat o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení;

h)schvalovat jednání učiněná za družstvo do jeho vzniku;

i)rozhodovat o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty;

j)rozhodovat o uhrazovací povinnosti členů družstva;

k)rozhodovat o použití nedělitelného fondu;

l)rozhodovat o přeměně družstva;

m)rozhodovat o zrušení družstva s likvidací;

n)volit a odvolávat likvidátora a rozhodovat o jeho odměně;

o)schvalovat zprávu likvidátora a o naložení s likvidačním zůstatkem;

p)rozhodovat o zvýšení nebo snížení základního členského vkladu;

q)schvalovat zásady hospodaření, zásady pro stanovení výše dalších členských vkladů, zásady pro stanovení nájemného za užívání družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a pro tvorbu a použití dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice, rozhodovat o pravidlech pro sestavování evidence pořadí uchazečů o družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, schvalovat výši poplatku na správu družstva podle čl. 40 odst. 4;

r)schvalovat zásady pro stanovení úhrad za úkony družstva prováděné z podnětu nebo ve

prospěch jednotlivého člena družstva;

s)schvalovat statuty fondů;

t)projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva;

u)rozhodovat o dalších otázkách, které tyto stanovy a zákon svěřují do působnosti shromáždění delegátů.

v)rozhodovat o úplatném a bezúplatném převodu nemovitého majetku družstva s výjimkou uvolněných bytů

3)Shromáždění delegátů si může vyhradit do své působnosti rozhodování i o dalších otázkách, které výslovně do působnosti shromáždění delegátů tyto stanovy ani zákon nesvěřují; to neplatí, pokud se jedná o záležitosti svěřené zákonem do působnosti představenstva nebo do působnosti kontrolní komise družstva.

4)Pokud si

shromáždění delegátů vyhradí rozhodování o určité záležitosti do své

působnosti, nemůže být o této záležitosti rozhodováno na témže shromáždění

delegátů, na němž si shromáždění delegátů rozhodování o určité záležitosti

vyhradilo.

5)Shromáždění

delegátů svolává představenstvo podle potřeby, nejméně však jedenkrát

ročně.Představenstvo svolá shromáždění delegátů vždy, pokud jej o to požádá

kontrolní komise nebo deset procent zvolených delegátů, jejichž výkon funkce ke

dni doručení žádosti představenstvu nezanikl. Pokud představenstvo nesvolá

shromáždění delegátů bez zbytečného odkladu, na žádost kontrolní komise nebo na

žádost deseti procent zvolených delegátů, nebo v důležitém zájmu družstva,

může svolat shromáždění delegátů jedna třetina členů představenstva, nebo

kontrolní komise družstva, nebo likvidátor družstva.

6)Na žádost

kontrolní komise nebo na žádost deseti procent zvolených delegátů je představenstvo

povinno svolat shromáždění delegátů tak, aby se konalo do třiceti dnů po

doručení žádosti. Není-li shromáždění delegátů v těchto případech svoláno

tak, aby se konalo do třiceti dnů po doručení žádosti, jsou povinni je svolat

kontrolní komise, likvidátor nebo jedna třetina členů představenstva. Pokud by

tak neučinili do deseti dnů poté, kdy uplynula lhůta pro svolání shromáždění

delegátů představenstvem, může svolat shromáždění delegátů a učinit všechny

úkony s tím spojené osoba zmocněná k tomu písemně všemi delegáty,

kteří o svolání shromáždění delegátů požádali.

7)Pokud není

shromáždění delegátů svolané na žádost kontrolní komise nebo na žádost deseti

procent volených delegátů usnášení schopné, je jeho svolavatel povinen svolat

náhradní shromáždění delegátů. To neplatí, pokud kontrolní komise nebo deset

procent zvolených delegátů vzalo zpět svoji žádost o svolání shromáždění

delegátů.

8)Představenstvo

je povinno svolat shromáždění delegátů vždy, pokud je to v důležitém zájmu

družstva. Představenstvo je také povinno svolat shromáždění delegátů, pokud jej

o to požádalo alespoň deset procent členů družstva, kteří mají nejméně jednu

pětinu všech hlasů. Představenstvo je povinno svolat shromáždění bez zbytečného

odkladu také poté, kdy zjistí, že ztráta družstva dosáhla takové výše, že při

jejím uhrazení ze zdrojů družstva by neuhrazená ztráta dosáhla výše základního

kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo

družstvo se dostalo do úpadku nebo do hrozícího úpadku a navrhne shromáždění

delegátů přijetí potřebných opatření k nápravě.

9)Představenstvo

svolává shromáždění delegátů, na němž se má projednat řádná účetní závěrka tak,

aby se toto shromáždění konalo nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního

období, za které je řádná účetní závěrka sestavena.

10)Svolání shromáždění

delegátů se oznamuje písemnou pozvánkou zaslanou všem delegátům na adresu

bydliště delegáta uvedenou v seznamu delegátů, popřípadě na jinou

doručovací adresu oznámenou delegátem, a to nejpozději 15 dnů před dnem konání

shromáždění delegátů. Zároveň se pozvánka uveřejní na internetových stránkách

družstva.Dnem uveřejnění se pozvánka považuje za doručenou.

11)Pozvánka na

shromáždění delegátů musí obsahovat alespoň:

a)firmu a

sídlo družstva;

b)místo a

dobu zahájení shromáždění delegátů; místo a doba shromáždění delegátů musí být

určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost delegáta se shromáždění zúčastnit;

c)označení,

zda je svoláváno shromáždění delegátů nebo náhradní shromáždění delegátů;

d)program

shromáždění delegátů.

12)K pozvánce se

přikládají veškeré doklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění

delegátů. Má-li dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož

důsledkem je změna stanov, musí být k pozvánce přiložen též návrh těchto změn

nebo návrh usnesení.

13)Družstvo je povinno

informovat své členy o možnosti seznámit se se všemi podklady

k jednotlivým záležitostem programu shromáždění delegátů.

14)Na žádost deseti

procent zvolených delegátů nebo kontrolní komise je představenstvo povinno

zařadit jimi určenou záležitost do programu jednání shromáždění delegátů. Pokud

je taková žádost doručena představenstvu až po odeslání pozvánky, je

představenstvo povinno informovat delegáty přítomné na svolaném shromáždění

delegátů o této žádosti. Tím však není dotčena povinnost představenstva svolat

nové shromáždění delegátů. Program shromáždění delegátů nelze po odeslání

pozvánek delegátům měnit.

Čl.

1)Shromážděníd

delegátů je schopno se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina delegátů

nevyžaduje-li zákon nebo stanovy vyšší počet potřebných hlasů.

2)Právo

hlasovat na shromáždění delegátů mají pouze delegáti a náhradníci delegátů,

pokud zastupují delegáty.

3)Každý delegát

má jeden hlas.

4)Pro posouzení

schopnosti shromáždění se usnášet a stanovení počtu hlasů potřebných

k přijetí usnesení se započítávají pouze hlasy delegátů, jejichž výkon

funkce ke dni konání shromáždění delegátů trvá. Na schopnost shromáždění

delegátů se usnášet nemá vliv skutečnost, že v jednom nebo více volebních

obvodech není ke dni konání shromáždění delegátů zvolen delegát; to neplatí,

pokud představenstvo vědělo, že v jednom nebo více volebních obvodech není

delegát zvolen, a neinformovalo členy zařazené do těchto obvodů o této

skutečnosti.

5)Shromáždění

delegátů se usnáší většinou hlasů přítomných delegátů, pokud donucující

ustanovení jiného právního předpisu nevyžadují vyšší počet potřebných hlasů.

6)V případě

rozhodování o změně stanov v části,která upravuje podmínky za kterých vznikne

členovi družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a úpravu

práv a povinností člena družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu

družstevního bytu a práv a povinností člena družstva spojených s užíváním

družstevního bytu, se shromáždění delegátů usnáší většinou přítomných delegátů.

7)V případě

rozhodování o

a)uhrazovací

povinnosti;

b)zrušení

družstva s likvidací; nebo

c)přeměně

družstva

je shromáždění

delegátů schopno se usnášet, pokud jsou přítomni delegáti, kteří zastupují

alespoň dvě třetiny členů družstva a usnesení musí být přijato delegáty, kteří

zastupují alespoň dvě třetiny členů zastoupených na shromáždění delegátů.

8)Není-li

shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá svolavatel, je-li to stále

potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní shromáždění delegátů se stejným

programem, a to stejným způsobem jako původní shromáždění delegátů a

samostatnou pozvánkou.

9)Náhradní

shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomno alespoň deset

procent všech zvolených delegátů, nejméně však pět delegátů.

10)Každý člen družstva

má právo na vydání kopie zápisu o průběhu shromáždění delegátů, včetně jeho

příloh a podkladů poskytnutých delegátům, a to za úhradu nákladů účelně

vynaložených spojených s jejím pořízením

11)Ten, kdo svolal shromáždění

delegátů, je povinen pořídit o jeho průběhu zápis, a tento zápis podepsat, a to

do patnácti dnů ode dne konání shromáždění delegátů. Pokud sepsala tento

zápis jiná osoba, podepíše jej i ona.

12)Usnesení

shromáždění delegátů se osvědčuje veřejnou listinou, pokud se jedná o

a)změnu

stanov;

b)zrušení

družstva s likvidací;

c)přeměnu

družstva;

d)schválení

převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala

podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu

v předmětu podnikání nebo činnosti družstva.

13)Právo

zúčastnit se shromáždění delegátů mají členové kontrolní komise, členové

představenstva, likvidátor družstva a další osoby, o nichž to stanoví zákon.

Pokud požádá některá z těchto osob o slovo, udělí se jí před zahájením

hlasování.

14)Pokud má

shromáždění delegátů rozhodovat o otázce, která se dotýká přímo oprávněných

zájmů člena, zejména má-li být rozhodováno o jeho námitkách proti rozhodnutí o

jeho vyloučení, tento člen musí být pozván na shromáždění delegátů písemnou pozvánkou

zaslanou mu na adresu bydliště nebo sídla uvedeného v seznamu členů a má

právo zúčastnit se shromáždění delegátů v části, která se ho týká. Pokud

tento člen požádá před hlasováním delegátů o záležitosti, která se ho týká, o

slovo, musí mu být umožněna obrana proti návrhu na zamítnutí námitek a

potvrzení rozhodnutí o vyloučení.

Čl. 68

1)Každý

člen, likvidátor, člen představenstva nebo člen kontrolní komise se může

dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění delegátů podle ustanovení občanského

zákoníku upravujících neplatnost usnesení členské schůze spolku pro rozpor se

zákonem a jinými právními předpisy nebo stanovami družstva. Právo dovolat

se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se příslušná osoba

dozvěděla nebo mohla dozvědět o rozhodnutí, nejpozději však do jednoho roku od

přijetí rozhodnutí. Podmínkou pro dovolání se neplatnosti usnesení o

shromáždění delegátů je zájem hodný právní ochrany, pokud se neplatnosti nelze

dovolat u orgánů družstva. Důvodem neplatnosti usnesení delegátů je i jeho

rozpor s dobrými mravy.

2)Usnesení

shromáždění delegátů není neplatné jen z toho důvodu, že

a)zařazení

členů do volebních obvodů bylo provedeno v rozporu se stanovami družstva

nebo zákonem;

b)v jednom

nebo více volebních obvodech ke dni konání shromáždění není zvolen delegát ani

jeho náhradník;

c)náhradník

delegáta se nemohl zúčastnit shromáždění delegátů proto, že ho delegát, který

se shromáždění delegátů nezúčastnil, o jeho svolání neinformoval;

d)delegát

jedná v rozporu s usnesením členů zařazených do volebního obvodu, za

který byl zvolen.

3)Soud

nevysloví neplatnost, došlo-li k porušení stanov, nebo obecně závazného

právního předpisu, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu

družstva hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Soud

neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li tím podstatně zasaženo do

práva třetí osoby nabytého v dobré víře. Nebylo-li právo podle odst.1

uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti

vyhověno, nelze platnost usnesení shromáždění delegátů již přezkoumávat.

Čl. 69

Volební obvody a

delegáti.

1)Za každý

volební obvod je volen jeden delegát(případně jeden náhradník) z řad členů

zařazených do volebního obvodu. Volební obvody vytváří a zrušuje

představenstvo, a to tak, že jeden volební obvod odpovídá přibližně počtu 50

členů. Každý člen

družstva je zařazen do některého z volebních obvodů, žádný člen družstva

nesmí být zařazen do více volebních obvodů. Zánikem volebního obvodu zaniká i

funkce delegáta a náhradníka delegáta.

2)Delegáta volí

a odvolávají členové zařazení do volebního obvodu, při volbě nebo odvolání

delegáta má každý člen družstva jeden hlas. Právo volit má i člen družstva,

který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti. O zvolení delegáta

nebo jeho odvolání musí být vyhotoven zápis ze schůze volebního obvodu. Zápis

je dokladem o řádné volbě delegáta nebo o řádném rozhodnutí o jeho odvolání.

3)Změna počtu

členů zařazených do jednotlivých volebních obvodů nemá za následek zánik funkce

dosavadních delegátů, ani konání nových voleb delegátů.

4)Volby

delegátů zajišťuje a organizuje představenstvo. Delegát a jeho náhradník je

volen na funkční období pěti let. Jeho funkce zaniká volbou nového delegáta,

nejpozději však posledním dnem jeho funkčního období.

5)Delegát

může ze své funkce odstoupit, a to písemným prohlášením doručeným do sídla

družstva. Delegáta lze rozhodnutím členů volebního obvodu, kde byl zvolen,

kdykoli z funkce odvolat.

6)Družstvo

vede seznam delegátů. Do seznamu delegátů je zapisováno jméno a bydliště

delegáta, popřípadě jím jiná určená adresa pro doručování, den vzniku, den a

důvod zániku jeho funkce. Údaje v seznamu delegátů včetně jejich změn

družstvo uchovává po dobu deseti let ode dne zániku funkce delegáta, jehož se

údaje týkají.

7)Každý člen

družstva má právo nahlížet do seznamu delegátů a pořizovat si z něj opisy

a výpisy.

8)Delegát je

povinen vykonávat svoji funkci osobně, jednat v soulady se zájmy členů zařazených

do volebního obvodu, v němž byl zvolen, informovat členy volebního obvodu,

který zastupuje, o svolání shromáždění delegátů, o navrženém programu

shromáždění delegátů a vyžádat si jejich pokyny a jednat v souladu

s většinovým názorem členů volebního obvodu, informovat o průběhu a

výsledcích shromáždění delegátů i o přijatých rozhodnutích.

9)Delegát je

povinen zúčastnit se shromáždění delegátů. Delegát, který se nemůže zúčastnit

shromáždění delegátů, informuje neprodleně o této skutečnosti svého náhradníka

a vyrozumí jej o svolání shromáždění delegátů a předá mu veškeré podklady a

informace.

10)Za každého delegáta

může být zvolen pouze jeden náhradník delegáta. Pokud se delegát nemůže

zúčastnit shromáždění delegátů, je oprávněn se jej zúčastnit a na něm hlasovat

náhradník delegáta. Při výkonu funkce má náhradník delegáta stejná práva a

povinnosti jako delegát, ustanovení těchto stanov a jiných právních předpisů o

delegátech se pro náhradníka delegáta použijí obdobně.

11)Dnem zániku funkce

delegáta se jeho náhradník stává delegátem na zbytek funkčního období, na které

byl delegát, jehož funkce zanikla, zvolen.

Čl. 70

Představenstvo

Statutárním

orgánem družstva je představenstvo.

Představenstvo

je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem

představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo

zaneprázdnění místopředseda nebo jiný člen představenstva v pořadí

stanoveném představenstvem.

3)Právní

jednání představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za

družstvo předseda (popř. místopředseda) a další člen představenstva.

4)Podepisuje-li

předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za

podpis dalšího člena představenstva. Představenstvo může na základě písemné

plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné fyzické či právnické osoby.

Čl.71

Představenstvo určuje volební obvody

delegátů a stanovuje jejich počet na nejbližší volební období i podmínky jejich

volby, přičemž nemusí vycházet z pravidla, že každý z delegátů se

volí stejným počtem hlasů, pokud je to nutné vzhledem k organizačnímu

uspořádání družstva.

Čl. 72

1)Představenstvo

má 5-9 členů.Pokud jsou zvoleni náhradníci, nastupují na uvolněné místo člena

představenstva podle při jejich volbě určeného pořadí, vyjádřeného jejich

číslem náhradníka.

2)Funkce

člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva, ledaže

z rozhodnutí shromáždění delegátů plyne něco jiného.

3)Člena

představenstva může před uplynutím funkčního období shromáždění delegátů

odvolat.

4)Člen

představenstva může z funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době,

která je pro družstvo nevhodná.Jeho výkon funkce končí uplynutím jednoho měsíce

od doručení tohoto oznámení, neschválí-li představenstvo na jeho žádost jiný

okamžik zániku funkce.

5)V případě

smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání a nebo jiného

ukončení jeho funkce zvolí nejbližší shromáždění delegátů nového člena

představenstva.

6)Představenstvo,

jehož počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do

příštího shromáždění delegátů, pokud není zvolených náhradníků, kteří by

nastoupili na uvolněné místo člena představenstva podle stanoveného pořadí.

7)Členové

představenstva a jeho náhradníci se volí z členů družstva tak, aby

členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise

manžely, příbuznými v řadě přímé, nebo sourozenci.

8)Představenstvo

volí ze svých členů předsedu představenstva (dále jen „předseda“), popř.

místopředsedu (místopředsedy).

Čl. 73

Schůzi

představenstva svolává předseda (místopředseda), popř. pověřený člen

představenstva, písemnou pozvánkou zaslanou všem členům představenstva alespoň

sedm dní před konáním schůze představenstva poštou, popř. elektronickou poštou,

pokud se tak usnese představenstvo hlasy všech svých členů. V pozvánce se

zpravidla uvádí datum, hodina a místo konání schůze představenstva a pořad

jednání; Pokud je to technicky možné, přikládají se k pozvánce písemné

podklady, které mají být předmětem jednání schůze představenstva. Se souhlasem

všech členů představenstva lze projednat písemné podklady předložené až při

zahájení schůze představenstva.

Představenstvo

se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do deseti dnů

od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo

k nápravě nedostatků.

Jednotlivé

záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten,

kdo je předkládá, přičemž současně předkládá i návrh usnesení.

Čl. 74

Předseda

Předsedovi

přísluší:

organizovat

a řídit jednání a práci představenstva;

b) rozhodovat

o bytových otázkách v rozsahu určeném stanovami.

Čl. 75

Organizování práce představenstva

rámci této činnosti předseda družstva:

svolává

a řídí schůze představenstva a navrhuje program jeho jednání;,

organizuje

přípravu schůzí představenstva, rozhoduje o přizvání dalších účastníků

jednání a organizačně zajišťuje plnění usnesení představenstva;

jedná

jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva;

podepisuje

s dalším členem představenstva právní jednání, pro které je předepsána

písemná forma.Představenstvo může zmocnit v tomto směru i jinou osobu.

Čl. 76

Rozhodování o bytových otázkách

rámci této činnosti předseda představenstva spolu s dalším členem

představenstva uzavírá:

smlouvu

o nájmu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) podle čl. 12

písm. e), popř. k bytové náhradě;

dohodu

o zániku nájmu družstevního bytu podle čl. 50;

smlouvu

o přenechání bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu podle čl.

32.

Předseda

dále:

rozhoduje

o rozsahu příslušenství družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru);

dává

souhlas ke smlouvě o podnájmu bytu (části bytu) podle ustanovení čl.

47;

uděluje

souhlas k dočasnému použití bytu nebo jeho části pro jiné účely než

bydlení podle čl. 53 odst. 2.

O žádosti

členů podle odst. 2 rozhoduje předseda nejdéle do třiceti dnů od jejich podání.

O své

činnosti podle odst. 1 a 2 informuje předseda představenstvo.

Čl.77

Řízení běžné činnosti družstva.

Ředitel.

Pokud

je předseda pracovníkem družstva,řídí jeho činnost v postavení vedoucího

organizace ve smyslu pracovně –právních a obecně závazných předpisů.

Není-li

předseda pracovníkem družstva, řídí běžnou činnost družstva ředitel jmenovaný

představenstvem.Ředitel není voleným orgánem družstva.

Funkci

ředitele může vykonávat i nečlen družstva. Pokud je ředitel členem družstva,

může být zároveň členem některého orgánu družstva.Nemůže však být členem

kontrolní komise.

Ředitele

jmenuje a odvolává představenstvo podle pracovně-právních předpisů.

Představenstvo též stanovuje pracovní náplň a rozsah pravomocí ředitele.

Čl. 78

Kontrolní komise

Kontrolní

komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat

stížnosti členů družstva. Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění

delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. Na ostatních orgánech

družstva je nezávislá.

Kontrolní

komise se vyjadřuje k řádné účetní závěrce a k návrhu na

rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva.

Kontrolní

komise je oprávněna vyžadovat od představenstva jakékoli informace

o hospodaření družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu

oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky

v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů.

zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje

zjednání nápravy.

K jednotlivým

úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této

věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise.

Neodstraní-li

představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise oprávněna požádat

představenstvo o svolání shromáždění delegátů.

Čl. 79

1)Kontrolní

komise má 5 členů. Pokud jsou zvoleni náhradníci, nastupují na uvolněné místo

člena kontrolní komise podle při jejich volbě určeného pořadí, vyjádřeného

jejich číslem náhradníka.

2)Funkce

člena kontrolní komise zaniká volbou nového jejího člena, ledaže

z rozhodnutí shromáždění delegátů plyne něco jiného.

3)Člena

kontrolní komise může před uplynutím funkčního období shromáždění delegátů

odvolat.

4)Člen

kontrolní komise může z funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit

v době, která je pro družstvo nevhodná. Jeho výkon funkce končí uplynutím

jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li kontrolní komise na

jeho žádost jiný okamžik zániku funkce.

5)V případě

smrti člena kontrolní komise, jeho odstoupení z funkce, odvolání a nebo

jiného ukončení jeho funkce zvolí nejbližší shromáždění delegátů nového člena

kontrolní komise.

6)Kontrolní

komise, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do

příštího shromáždění delegátů, pokud není zvolených náhradníků, kteří by

nastoupili na uvolněné místo člena kontrolní komise podle stanoveného pořadí.

7)Členové

kontrolní komise a jejich náhradníci se volí z členů družstva tak,

aby členové kontrolní komise nebyli mezi sebou nebo se členy představenstva

manžely, příbuznými v řadě přímé, nebo sourozenci.

8)Kontrolní

komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu.

Čl. 80

Schůzi

kontrolní komise svolává předseda (místopředseda), popř. pověřený člen

kontrolní komise, pozvánkou zaslanou všem členům kontrolní komise alespoň

sedm dní před konáním schůze poštou, popř. elektronickou poštou.

Kontrolní

komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce.

3)Podklady

pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách

a revizích, jakož i návrhy na opatření, připravují a kontrolní

komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také

komisi informují o průběhu prověrek a kontrol. Jednotlivé záležitosti

předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je

předkládá, přičemž současně předkládá i návrh usnesení.

4)Pokud se

družstvo rozhodne zřídit si samosprávu,popř.více samospráv, řídí se jejich

činnost pravidly dle ust.čl.81-88 .

Čl.81

Samospráva

Samospráva

je organizační jednotkou družstva. Samospráva se zřizuje a ruší rozhodnutím

představenstva, které stanoví počet a okruh její působnosti, jímž je obvykle

středisko bytového hospodářství vymezené v čl. 92.

Členové

družstva se zařazují do jednotlivých samospráv podle rozsahu práv vyplývajících

z jejich postavení a výše členských vkladů v družstvu a okruhu

působnosti samosprávy.

Podle

rozsahu práv se zařazují samostatně:

členové-nájemci

družstevních bytů a družstevních nebytových prostor (samosprávy bydlících);

členové,

kterým nesvědčí právo nájmu k družstevnímu bytu nebo družstevního

nebytovému prostoru a nejde o členy-vlastníky (samosprávy nebydlících);

členové-vlastníci,

kterým družstvo převedlo byt a nebytový prostor podle jiného právního předpisu

(samosprávy vlastníků).

členové-nájemci

družstevních bytů a družstevních nebytových prostor spolu s členy-vlastníky

bytů a nebytových prostor (společné samosprávy členů nájemců a členů

vlastníků).

Členové

s více druhy práv mohou být členy více druhů samospráv.

Orgány

družstva, zajišťující činnost samosprávy, jsou členská schůze a výbor

samosprávy.

Pokud

v okruhu působnosti samosprávy vznikne společenství vlastníků jednotek

podle občanského zákoníku, ztrácí orgány samosprávy pravomoc rozhodovat o

otázkách, které jsou občanským zákoníkem vyhrazeny rozhodnutí společenství

vlastníků jednotek.

Čl. 82

Členská schůze samosprávy

1)Členská

schůze samosprávy je orgánem družstva, ve kterém členové projednávají

záležitosti okruhu působnosti samosprávy a seznamují se s činností

a celkovým stavem družstva. Členy samosprávy jsou všichni členové –

nájemníci, nebydlící či vlastníci bytů a nebytových prostor zařazeni do

okruhu její působnosti.

2)Členská

schůze samosprávy zejména:

a)rozhoduje

o způsobu zajištění úkolů, které jí byly uloženy představenstvem;,

b)projednává

plán činnosti příslušného střediska bytového hospodářství včetně návrhu

rozpočtu;

c)projednává

výsledky hospodaření příslušného střediska bytového hospodářství, rozhoduje o

způsobu vypořádání rozdílů z vyúčtování záloh na nájemné a ukládá

výboru samosprávy úkoly k odstranění zjištěných nedostatků hospodaření;

d)volí ze

svého středu členy výboru samosprávy v počtu, který samo určí;

e)projednává

a schvaluje zprávy výboru samosprávy o jeho činnosti;

f)volí

delegáty a jejich náhradníky na shromáždění delegátů v počtu

stanoveném představenstvem, přičemž vzhledem k organizačnímu uspořádání

družstva může představenstvo určit, že každý z delegátů se nemusí volit

stejným počtem hlasů;

g)projednává

zprávy delegátů o jednání na shromáždění delegátů;

h)navrhuje

odchylný způsob úhrady oprav v bytě a úhrad nákladů spojených

s běžnou údržbou bytů oproti čl. 35;

i)vyjadřuje

se ke změně charakteru užívání společných prostor domu a k uzavření

nájemní smlouvy, týkající se tohoto prostoru, stejně jako k nebytovým

prostorům pronajímaných podle jiných předpisů.

Čl. 83

Členskou

schůzi samosprávy svolává výbor samosprávy podle potřeby, nejméně však jednou

do roka.

Výbor

samosprávy musí svolávat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to:

jedna

třetina všech členů samosprávy;

představenstvo

družstva;

delegát samosprávy.

Nevyhoví-li

výbor samosprávy žádosti podle odst. 2 do jednoho měsíce, je

představenstvo oprávněno svolat členskou schůzi samosprávy samo.

Členskou

schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy,

v případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji

pověřený člen představenstva.

O svolání

členské schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové

samosprávy uvědomeni nejméně osm dnů před jejím konáním. Písemná pozvánka musí

obsahovat datum, hodinu a místo jejího konání a pořad jednání. Písemnou

pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve

všech domech v okruhu působnosti samosprávy.

Čl. 84

Členská

schůze samosprávy je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina

členů samosprávy.

Není-li

v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna

nadpoloviční většina jejich členů, může se schůze konat o čtvrt hodiny

později za přítomnosti nejméně tří členů samosprávy. Může však jednat

a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny na pořadu

jednání. K platnosti usnesení v takovém případě se vyžaduje souhlas

dvou třetin přítomných členů.

Čl. 85

Člen

se zúčastňuje členské schůze samosprávy, jejímž je členem.

Člen

– nájemce družstevního bytu a družstevního nebytového prostoru, který se

nachází v okruhu působnosti různých samospráv, je členem každé

z nich, zúčastňuje se jejich členských schůzí a může být zvolen do

každého z jejich výborů. Pouze jednou členskou schůzí samosprávy však může

být zvolen delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů.

Právo

účasti na členských schůzích samosprávy, kterých jsou členy, mají oba manželé –

společní členové. Přísluší jim společně jeden hlas. Do výboru samosprávy může

být zvolen kterýkoliv z nich. V případech uvedených

v odst. 2 může být kterýkoliv z manželů zvolen do výboru

každé ze samospráv, kterých jsou členy. Delegátem nebo náhradníkem na

shromáždění delegátů může být zvolen pouze jeden z manželů – společných

členů na jedné z členských schůzí samospráv.

Člen,

který má v jednom a témže družstvu samostatné členství

a současně má další členské právo na základě společného členství manželů,

má z obou těchto práv, pokud jsou v jedné samosprávě společně

s druhým manželem – společným členem, pouze jeden hlas. Pokud jeho

samostatné členství a společné členství manželů se nacházejí v okruhu

působnosti různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích

a pasivní volební právo ustanoveními odst. 1 a 2.

Zásada

účasti člena (manželů – společných členů) na členských schůzích samosprávy,

jakož i zásada jednoho hlasu a pasivního volebního práva uvedená

v odst. 1 až 4 platí pro všechny druhy okruhů působnosti samospráv.

Čl. 86

Výbor samosprávy

Výbor

samosprávy je výkonným orgánem samosprávy. Za svou činnost odpovídá členské

schůzi samosprávy a je povinen řídit se jejími usneseními.

Výbor

samosprávy zejména:

plní

úkoly na úseku předmětu činnosti družstva v okruhu působnosti samosprávy;

sleduje

technický stav objektů příslušného střediska bytového hospodářství a upozorňuje

družstvo na nutnost provedení oprav a údržby a spolupracuje při

jejich zajišťování;

stará

se o zvyšování kultury bydlení, úpravy okolí objektů příslušného střediska

bytového hospodářství a o ochranu životního prostředí v okruhu

působnosti samosprávy;

dbá

na dodržování domovního řádu a zásad slušnosti mezi členy užívajícími

družstevní majetek v okruhu působnosti samosprávy;

podle

pokynů představenstva sestavuje návrh rozpočtu příslušného střediska bytového

hospodářství a po jeho projednání členskou schůzí samosprávy jej předkládá

představenstvu;

zajišťuje

plnění rozpočtu příslušného střediska bytového hospodářství, pečuje

o správnost prvotních účetních a jiných dokladů a předává je

družstvu k dalšímu zpracování;

podle

místních podmínek kontroluje správnost vyúčtování nákladů vynaložených

družstvem na plnění spojená s užíváním družstevního bytu (družstevního

nebytového prostoru);

průběžně

kontroluje tvorbu a čerpání dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné

investice;

seznamuje

členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření příslušného střediska

bytového hospodářství, s ročním vyúčtováním nájemného za užívání

družstevních bytů a družstevních nebytových prostor a úhrad za plnění

spojená s užíváním bytu;

navrhuje

představenstvu uzavření smlouvy o nájmu bytu mimo pořadník v případech

uvedených v čl. 30 odst. 3 písm. a);

výzvu se vyjadřuje ke smlouvám o podnájmu bytu (části bytu);

projednává

návrhy představenstva na vyloučení člena z družstva a oznamuje mu své

stanovisko;

informuje

představenstvo o činnosti a stavu samosprávy;

podává

členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a stavu samosprávy

a seznamuje ji s činností a celkovým stavem družstva;

předkládá

členské schůzi samosprávy návrhy podle čl. 82 odst. 2,

písm. h) a i);

Čl. 87

Výbor samosprávy se

volí z členů samosprávy tak, aby členové výboru samosprávy nebyli mezi

sebou manželi, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci.

Výbor samosprávy má

nejméně 3 členy.

Čl. 88

Výbor

samosprávy zvolí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu

a místopředsedu.

Schůze

výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jednou za

tři měsíce.

O svolání

výboru samosprávy a o pořadu jednání musí být členové výboru

informováni obvyklým způsobem nejméně tři dny před jejím konáním.

Výbor

samosprávy může určit, že členské schůze samosprávy se budou konat formou

dílčích schůzí samosprávy.

Není-li

zvolen výbor samosprávy nebo neplní-li své povinnosti, zajišťuje plnění jeho

úkolů představenstvo prostřednictvím pověřeného pracovníka. Zvýšené náklady

s tím spojené se hradí k tíži střediska bytového hospodářství

příslušné samosprávy.

Čl. 89

Pomocné orgány

K zajištění

své činnosti mohou orgány družstva vytvářet pomocné orgány, které nemají

rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil.

Úkoly

pomocných orgánů určuje orgán, který je zřídil.

Členové

pomocných orgánů jsou voleni nebo jmenování orgánem, který je zřídil.

Je-li

pomocný orgán jmenován, může být jeho členem i nečlen družstva.

Čl. 90

Zastupování družstva ve společenství vlastníků

společenství vlastníků jednotek, jehož je družstvo členem, zastupuje družstvo

předseda družstva nebo představenstvem pověřený zmocněnec.

Zástupce

družstva dle odst.1. jedná a hlasuje ve společenství vlastníků jednotek v zájmu

družstva, přičemž je povinen se při hlasování řídit příslušným usnesením nebo

pokyny příslušných orgánů družstva.

Část VII.

Hospodaření družstva

Čl. 91

Financování

činnosti družstva

Družstvo

hradí náklady a výdaje své činnosti z členských vkladů, příjmů

získaných z bytového hospodářství a z ostatní hospodářské

činnosti, příp. z jiných zdrojů.

Čl. 92

Bytové hospodaření

Základní

ekonomickou jednotkou bytového hospodářství je středisko bytového hospodářství,

které obvykle představuje bytový dům či domy nebo nebytový objekt, jehož

výstavba byla samostatně financována, nebo dům, v němž jsou vymezeny

jednotky podle jiného právního předpisu. Jednotlivá střediska bytového

hospodářství jsou na sobě ekonomicky nezávislá, jejich výnosy a náklady se v účetnictví

družstva evidují odděleně.

Činnost

střediska bytového hospodářství se financuje zejména z členských vkladů,

nájemného z družstevních bytů (družstevních nebytových prostor) vyjma

poplatku na správu družstva podle čl. 40 odst. 4, z nájemného

z ostatních bytů a nebytových prostor v domě ve výši stanovené

představenstvem družstva, z úhrad za plnění spojená s užíváním

všech bytů a nebytových prostor v domě, z příspěvků vlastníků jednotek na

správu domu a pozemku, je-li družstvo správcem domu podle jiného právního

předpisu.

Zisk

nebo ztráta střediska bytového hospodářství se každoročně vypořádá podle

rozhodnutí shromáždění delegátů. Ztráta se přednostně uhradí z fondu dalších

členských vkladů podle čl. 16 evidovaného na příslušném středisku bytového

hospodářství nebo ze statutárního fondu bytového hospodářství. Uhrazovací

povinnost podle čl. 13 písm. i) lze členům uložit teprve po vyčerpání uvedených

fondů. Ztráta vzniklá v důsledku převodu družstevního bytu (družstevního

nebytového prostoru) nebo příslušejícího pozemku se uhradí z fondu dalších

členských vkladů podle čl. 15. Zisk se převede do statutárního fondu bytového

hospodářství. Zisk nelze rozdělit mezi členy.

Zástupcem

střediska bytového hospodářství je domovní důvěrník,jehož práva a povinnosti

stanovuje členská schůze střediska.

Při

rozhodování o záležitostech týkajících se střediska bytového hospodářství se

přiměřeně použijí ustanovení čl.81-88.

Čl. 93

Ostatní hospodaření

1)Příjmy na

úhradu nákladů a výdajů středisek ostatního hospodaření (středisko správy,

středisko údržby aj.) získává družstvo zejména z poplatků na správu

družstva hrazených

podle čl. 40 odst. 4 členy-nájemci

družstevních bytů (nebytových prostor), z odměn od vlastníků bytů a nebytových

prostor a od společenství vlastníků jednotek za zajišťování správy domu podle

zvláštního zákona, ze zápisného nových členů, členských příspěvků a jiných

úhrad od členů a z finančních výnosů.

2)Náklady

ostatního hospodaření jsou veškeré náklady, které vznikají mimo střediska

bytového hospodářství.

zisku ostatního hospodaření hradí družstvo přednostně své povinnosti vůči

státu. Zbylý zisk použije podle rozhodnutí shromáždění delegátů k přídělům

do nedělitelného fondu a dalších zajišťovacích fondů. Zisk nelze rozdělit mezi

členy.

Ztrátu

z ostatního hospodaření hradí družstvo podle rozhodnutí shromáždění

delegátů:

–

z nedělitelného

fondu nebo jiného zajišťovacího fondu,

–

z fondu

dalších členských vkladů uhrazených podle čl. 16 evidovaného na středisku

ostatního hospodaření (snížení základního kapitálu),

–

rozvržením

na členy v poměru podle rozhodnutí shromáždění delegátů (uhrazovací

povinnost podle čl. 13 písm. i) lze členům uložit teprve po vyčerpání uvedených

fondů),

–

základního kapitálu snížením základních členských vkladů,

–

kombinací

výše uvedených způsobů.

Čl. 94

Fondy družstva

Družstvo

vytváří kromě základního kapitálu a specifických družstevních fondů

zabezpečujících zdroje družstevní výstavby další vlastní zdroje na financování

činností družstva.

Družstvo

vytváří nedělitelný fond. Dále vytváří fond dalších členských vkladů podle čl.

15 (pořizovacích) a fond dalších členských vkladů podle čl. 16 (dodatečných),

které jsou součástí základního kapitálu, fond družstevní výstavby, doplňkový

fond družstevní výstavby, příp. jiné kapitálové fondy, statutární fond bytového

hospodářství, sociální fond, příp. další zajišťovací fondy.

Tvorba

a použití fondů se řídí zákonem a jinými právními předpisy, těmito

stanovami a dalšími vnitrodružstevními předpisy schválenými shromážděním

delegátů.

Fond

dalších členských vkladů podle čl. 15 (pořizovacích), fond družstevní výstavby,

doplňkový fond družstevní výstavby, statutární fond bytového hospodářství

a dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice, případně fond dalších

členských vkladů podle čl. 16 (dodatečných), pokud tak rozhodne představenstvo,

se evidují odděleně podle jednotlivých středisek bytového hospodářství.

Čl. 95

Základní kapitál

Základní

kapitál družstva tvoří souhrn základních a dalších členských vkladů.

Základní

kapitál se eviduje podle jednotlivých členů a dále podle jednotlivých středisek

bytového hospodářství, jde-li o další členské vklady podle čl. 15 (pořizovací),

příp. další členské vklady podle čl. 16 (dodatečné), o kterých tak rozhodlo

představenstvo.

Čl. 96

Nedělitelný fond

Nedělitelný

fond se tvoří ze zisku středisek ostatního hospodaření nebo převodem zdrojů

z jiných fondů ze zisku.

Nedělitelný

fond se používá na úhradu ztráty středisek ostatního hospodaření, případně

k převodu do jiných zajišťovacích fondů.

Nedělitelný

fond nelze za trvání družstva rozdělit mezi členy

Čl. 97

Fond pořizovacích dalších členských vkladů podle čl. 15

Fond

dalších členských vkladů podle čl. 15, který je součástí základního kapitálu,

se tvoří z peněžního či nepeněžního plnění člena na další členský vklad

nebo převodem zdrojů z dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice,

jsou-li tyto zdroje použity na financování technického zhodnocení domu nebo

k pořízení pozemku příslušejícího k domu.

Fond

se používá na financování investičních výdajů spojených s pořízením domu,

družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru), technickým zhodnocením

domu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo s pořízením

pozemku příslušejícíhok domu. Fond se použije k úhradě ztráty

družstva vzniklé převodem družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru)

a souvisejícího pozemku do vlastnictví člena podle jiného právního předpisu.

Fond

se snižuje při převodu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) a

souvisejícího pozemku, jsou-li tyto převody podle jiného právního předpisu[4] povinně bezúplatné,

při úplatném převodu družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo

souvisejícího pozemku, je-li na úhradu kupní ceny započítán nabyvateli další

členský vklad, při úhradě ztráty podle odstavce 2 nebo vrácení dalšího

členského vkladu nebo jeho části členovi družstva.

Čl. 98

Fond družstevní výstavby

Fond

družstevní výstavby je kapitálový fond, který se tvoří z poskytnutých

příspěvků na družstevní výstavbu, splátkami úmoru investičního úvěru na

družstevní bytovou výstavbu, převodem z doplňkového fondu družstevní

výstavby nebo z jiných fondů anebo z dlouhodobé zálohy na opravy a

dodatečné investice při financování technického zhodnocení domu nebo pořízení

pozemku příslušejícího k domu.

Fond

se používá na financování investičních výdajů spojených s družstevní

výstavbou, technickým zhodnocením domu nebo s pořízením pozemku

příslušejícího k domu. Fond se snižuje při převodu bytu z družstevního

vlastnictví podle jiného právního předpisu.

Čl. 99

Fond dodatečných dalších členských vkladů podle čl. 16

Fond

dalších členských vkladů podle čl. 16, který je součástí základního kapitálu,

se tvoří dalšími členskými vklady uhrazenými podle čl. 16.

Fond

evidovaný na středisku ostatního hospodaření se používá na úhradu ztráty nebo

na financování investičních výdajů tohoto střediska. Fond evidovaný na

středisku bytového hospodářství se používá na úhradu ztráty nebo na financování

investičních výdajů tohoto střediska.

Čl. 100

Dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice

Záloha

se tvoří pravidelnými i mimořádnými příspěvky z nájemného.

Záloha

se používá na financování oprav, údržby, příp. dalších provozních nákladů

a na financování investičních výdajů, zejména rekonstrukcí a modernizací

bytového domu.

Způsob

tvorby a použití zálohy podrobně upravují směrnice družstva schválené

shromážděním delegátů.

Není-li

se členem uzavřena smlouva o dalším členském vkladu podle čl. 14 odst. 3,

převádějí se při financování investičních výdajů zdroje z dlouhodobé

zálohy do fondu družstevní výstavby. Pokud takové smlouva uzavřená je, použije

se záloha na splnění dalšího členského vkladu podle čl. 15.

Zálohu

nebo její část lze členu-nájemci, resp. vlastníkovi vrátit, rozhodne-li tak

představenstvo.

Čl. 101

Sociální fond

Sociální

fond se tvoří ze zisku středisek ostatního hospodaření ve výši podle rozhodnutí

shromáždění delegátů.

Fond

se používá na financování sociálních potřeb zaměstnanců družstva v souladu

s pracovní smlouvou, kolektivní smlouvou nebo směrnicemi družstva.

Čl. 102

Fond odměn

Fond

odměn se tvoří ze zisku středisek ostatního hospodaření ve výši podle

rozhodnutí shromáždění delegátů.

Fond

slouží k výplatě odměn pracovníků družstva a jeho čerpání se řídí

vnitropodnikovou směrnicí.

Čl.103

Družstvo

může rozhodnutím shromáždění delegátů zřídit i jiné fondy potřebné k

financování činnosti družstva.

Část VIII.

Zrušení a likvidace

Čl. 104

Družstvo se zrušuje

právním jednáním, rozhodnutím soudu nebo z dalších důvodů stanovených

zákonem.

Čl.105

1)O zrušení

družstva rozhoduje shromáždění delegátů.

2)Toto

rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení družstva musí být osvědčeno veřejnou

listinou.

3)Po zrušení

družstva se vyžaduje jeho likvidace, ledaže celé jeho jmění nabývá právní

nástupce.

4)Rozhodne-li

shromáždění delegátů o zrušení družstva s likvidací, ustanoví likvidátora.

5)Zrušuje-li

se družstvo při přeměně, zrušuje se bez likvidace dnem účinnosti přeměny.

Přeměnou se rozumí fúze, rozdělení a změna právní formy. Podrobnosti upravují

jiné právní předpisy.

Čl.106

1)Soud na návrh toho,

kdo osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu zruší družstvo a nařídí

jeho likvidaci jestliže:

a)vyvíjí

nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný

pořádek;

b)nesplňuje

nadále předpoklady vyžadované pro vznik družstva zákonem;

c)nemá déle

než dva roky statutární orgán schopný usnášet se;

d)není

schopno po dobu delší než jeden rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj

účel;

e)nemůže

vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi členy;

f)porušuje

závažným způsobem ustanovení jiného právního předpisu o hospodaření se svým

majetkem;

g)provozuje

činnost, která je v rozporu se jiným zákonem, zejména jde-li o

takovou činnost, která může ohrozit uspokojování bytových potřeb členů

družstva.

2)V případě,

že soud rozhodl o zrušení právnické osoby, jmenuje likvidátora.

Čl. 107

1)Dnem, kdy

je družstvo zrušeno, vstupuje do likvidace.

2)Při

likvidaci družstva se postupuje podle zákona a jiných právních předpisů.

Čl.108

1)Dokud

nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří včas přihlásili své pohledávky,

nelze podíl na likvidačním zůstatku ani ve formě zálohy vyplácet ani ho jinak

použít.

2)Konečnou

zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní

závěrku, které je povinen zpracovat, předloží likvidátor ke schválení

shromáždění delegátů.

3)Podíl

člena na likvidačním zůstatku je roven splněné vkladové povinnosti

k členskému vkladu. Podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí

v penězích.

4)Nelze-li

práva všech členů uspokojit zcela, uspokojí se poměrně. Pokud po uspokojení

práv všech členů ohledně podílu na likvidačním zůstatku zůstanou nerozděleny

nějaké prostředky z likvidačního zůstatku, rozdělí se mezi členy rovným dílem.

Část IX.

Společná ustanovení

Čl. 109

Rozhodnutí

orgánů družstva dotýkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých

orgánů družstva, se oznamují těmto členům nebo orgánům.

Čl. 110

Podněty členů

podnětech členů k rozhodnutím a činnosti orgánů družstva rozhodují

orgány družstva nejdéle do šedesáti dnů od jejich podání. O jejich

vyřízení informuje příslušný orgán družstva člena doporučeným dopisem.

Čl. 111

Doručování

Družstvo

doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem,

např. prostřednictvím veřejné datové sítě, a to na adresu, kterou člen

sdělil, nebo do místa, které je družstvu známé.

Doručení

písemností doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné pouze

v případech určených těmito stanovami nebo jednacím řádem družstva či

jiným vnitrodružstevním předpisem.

Povinnost

družstva doručit písemnost doporučeným dopisem je splněna, jakmile pošta

písemnost doručí, nebo jakmile ji vrátí družstvu z poslední známé adresy

člena jako nedoručitelnou. Tato povinnost je splněna i tehdy, jakmile je

písemnost doručena funkcionářem nebo zaměstnancem družstva a člen její

převzetí písemně potvrdí nebo převzetí odmítne.

Povinnost

družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna:

při

doručování písemností funkcionářem nebo zaměstnancem družstva, jakmile člen

její převzetí písemně potvrdí;

při

doručování poštou, jakmile pošta písemnost do vlastních rukou doručí. Účinky

doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako

nedoručitelnou, nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl;

nebyl-li

člen družstva při doručování písemnosti zastižen v místě doručení a jiné

místo pro doručení písemností družstvu neoznámil, písemnost se uloží a člen se

vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si člen

družstva písemnost do pěti dnů od jejího uložení, považuje se poslední den této

lhůty za den doručení, i když se člen o uložení písemnosti nedozvěděl.

Písemnost se ukládá u pošty, jestliže se doručuje jejím prostřednictvím, nebo

v sídle družstva, jestliže se doručuje funkcionářem nebo zaměstnancem

družstva.

Čl. 112

Počítání času

Lhůta

určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující

pro její počátek.

Konec

lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním

nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná.

Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední

den.

Byla-li

lhůta prodloužena, má se v pochybnostech zato, že nová lhůta počíná dnem,

který následuje po uplynutí lhůty původní.

Připadne-li

poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty

následující pracovní den.

Lhůta

pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty

doručena určenému adresátu, nebo jestliže byla podána na poštu.

Představenstvo

může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to člen do

patnácti dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a učinil-li

v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode

dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok a v případě zmeškání lhůty

k úhradě základního členského vkladu.

Část X.

Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 113

Pokud

dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními těchto stanov i právní

vztahy vzniklémezi družstvem a jeho členy, jakož i mezi jeho členy

navzájem, před nabytím platnosti těchto stanov. Vznik těchto právních vztahů,

jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím platnosti těchto stanov se

však posuzují podle dosavadních stanov.

Funkční

období členů orgánů družstva,jimž vznikla funkce před účinností těchto stanov a

ke dni účinnosti těchto stanov trvá,skončí podle pravidel stanovených

dosavadními právními předpisy,dosavadními stanovami popř. vnitřími předpisy

družstva.

žádostech

a odvolání členů, o nichž před nabytím platnosti těchto stanov družstvo

s konečnou platností nerozhodlo,bude rozhodnuto podle těchto stanov.

Čl.114

Dosavadní

stanovy družstva přijaté dne 4.12.2001 se zrušují.

Tyto

stanovy družstva byly přijaty shromážděním delegátů dne 15.5.2014

a nabývají účinnosti dnem 1.6.2014.

……………………………….

……………………………………

Předseda představenstva Místopředseda

představenstva

[1]Družstevním

bytem nebo družstevním nebytovým prostorem se rozumí byt nebo

nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví

bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví bytového

družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstvo,

který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským

vkladem.

[2]

Zákon o převodu vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev

[3]Zákon o převodu vlastnického práva k jednotkám některých

bytových družstev

[4]Zákon

o převodu vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev

ZNOJEMČAN, stavební bytové družstvo

správa družstevních bytů a bytů v osobním vlastnictví

Stanovy platné od 1.6.2014

Čl.35

Čl.

Čl.37

Čl.39

Čl. 42

Čl. 44

Čl. 45

Čl.46

Čl. 60

Čl. 61

Čl. 62

Čl. 65

Čl. 85

Čl. 88

Čl. 113